Současně s tím, jak jsem se začal věnovat mapování města, tak jsem si na vycházkách všímal dalších detailů, které jsem chtěl zanést do mapy.
Všímal jsem si, jak se realizují, či spíše nerealizují některé činnosti týkající se životního prostředí, které má v kompetenci městský úřad a Odbor životního prostředí. S některými činnostmi správy městské zeleně pro mne bylo těžké polemizovat, když jsem neměl žádné přesnější podklady o výskytu, nebo množství konkrétních jevů. Bez důkazů se argumentovat nedá.
Byly to detaily týkající se především městské zeleně kdekoliv ve veřejném prostoru. A tak jsem si je musel nejdřív shromáždit:
- eko opatření ve městě
- černé skládky
- rizika území, eroze
- Květinové louky a méně sečené trávníky
- Ptačí krmítka a budky
- skleněné plochy s rizikem nárazu ptáků
- Živá divoká zvířata ve městě
- Mrtvá divoká zvířata usmrcená a nalezená v katastru města
- Zajímavé stromy
- Invazívní rostliny (křídlatka česká, lupinus vlčí bob, slunečnice topinambur)
- Suché stromy
- vodní plochy s příležitostí revitalizace a lepšího hospodaření s vodou
Bylo jasné, že tyto informace nelze vkládat do obecné OSM mapy a tak jsem hledal konkrétní aplikaci, která nabídne kombinaci jednoduchosti a možnosti zadání vlastních mapových záznamů.
Nechtěl jsem používat Google mapu, protože s tou jsem udělal už před časem nepříjemnou zkušenost. Některé funkce a služby firma Google průběžně mění tak, jak jim byznysově vyhovuje. To znamená že pro uživatele mohou nečekaně vzniknout nová omezení nebo náklady za nově placené služby. Detaily podkladové mapy se zcela nehodí na mapování životního prostředí, protože Google se soustřeďuje na komerční záznamy firem a lidmi zadávané body zájmu.
Pak tu byly některé komerční projekty typu Mapotic, které mi také nevyhovovaly. Jednoduše proto, že služby vlastních záznamů bodů jsou omezené, nebo placené. Pro můj účel nekomerčního mapování jsem si nemohl dovolit platit takovou aplikaci. Nabídka placených funkcí nebyla pro mne tak důležitá.
Nakonec jsem došel k francouzskému projektu uMap, který je postaven nad OSM a k mému záměru vyhovuje perfektně. Měl jen drobný nedostatek, že uživatelské rozhraní nebylo přeložené do češtiny. To ale pro mne nebyl problém a tak jsem s pomocí překladové platformy Transifex projekt uMap přeložil a tvůrci český překlad do aplikace doplnili.
To bylo pro mne důležité, protože pro budoucí mapování jsem počítal se zapojením více místních lidí. A čeština hraje roli tam, kde je potřeba se rychle seznámit s neznámým uživatelským prostředím. Čekal jsem prostě, že mi s tím někdo další pomůže.
Vytvořil jsem tedy vlastní mapu Pozorování v Českém Krumlově a do ní v několika vrstvách a barvách doplňoval své body pozorování. K některým nálezům a výskytům zvířat jsem doplňoval i detaily a čas nálezu.
Překvapilo mne, kolik drobných zvířat hyne v prostoru města, většinou účinkem lidské činnosti, neznalosti, nebo dokonce bezohlednosti.
O zjištění a záměru jsem napsal na blog a požádal o spolupráci na sociální síti.
V plánu jsem měl i napsat podněty do participativního rozpočtu města, ohledně systematicky lepší péče o městské životní prostředí, v mnoha dílčích rovinách. Tak se i stalo, napsal jsem, ale podněty byly redukovány většinou z důvodů nedostatku peněz, lidských zdrojů, neochoty odpovědných lidí a všeho řečeného najednou.
Nakonec se to smrsklo na podnět k opatření ochrany ptáků proti nárazům do skleněných ploch na vybraných autobusových zastávkách. Podnět byl schválen v participativním rozpočtu města roku 2022, ale dosud nebyl realizován.
Jediné, co jsem realizoval byl dokument o ochraně drobných zvířat ve městě
A jak to všechno dopadlo?
Mapa uMap byla docela rozsáhlá, ale stejně to nevedlo k cíli. Selhalo to totiž na několika okolnostech, které v celém úsilí hrály důležitou roli. Ale ty už se mapy netýkaly.
uMap mohu pro mapování vlastních bodů doporučit. Pokud jste ale milovníkem přírody, raději vyzkoušejte specializovanější projekt iNaturalist, který vaše záznamy o přírodě zahrne do odbornější celosvětové databáze.