Jak je OSM důležitou součástí globálních projektů

Posted by Jiri Podhorecky on 10/4/2024

Když jsem psal deníkový záznam o Pozorování přírody ve městě, zmínil jsem na závěr i web iNaturalist.

Pozorování přírody se dá dělat různými způsoby, s různou odborností a intenzitou zaujetí. Pokud si k tomu chcete dělat počítačové záznamy a archiv fotek, v Čechách máte možnost například s databází BioLib, své pozorování volně žijících ptáků můžete zaznamenat do Faunistické databáze Avif České společnosti ornitologické, zkoumat rostliny na Pl@ntNet nebo se skamarádíte s webem iNaturalist.

A k němu tedy krátce napíšu.
iNaturalist je jedním z globálních projektů, které by bez OpenStreetMap nebyly příliš užitečné. Každý záznam, fotografie, nebo zvuk z vašeho pozorování přírody se totiž lokalizuje na mapě, kde byl zachycen. Pokud zaznamenáte zvíře nebo rostlinu s přesným taxonem a výskytem, záznam se dále může stát vědecky využitelným pro budoucí výzkumy. Ty se dějí ideálně s geografickými referencemi, tedy s přesnými lokalizacemi na mapách.

Záznamy na mapě v prostředí iNaturalist

Projekt iNaturalist není jen jeden. Jelikož je software vyvíjen jako otevřený, jsou po celém světě instalovány další samostatné weby iNaturalist, spravované školami nebo vědeckými ústavy, s lokálním zaměřením. Pozorovat a popisovat přírodu v proměnlivém světě, se dá takřka donekonečna. Dohromady tvoří síť .

Existují gigabajty dat o přírodě. Ovšem ne všechna data, co kde leží, se dají kdekoliv okamžitě používat. Pokud jsou data vzniklá v projektech soukromých společností, anebo v neveřejných projektech, nejsou dostupná vůbec. Anebo jsou k dispozici pouze pod nějakými podmínkami, čili za peníze. Pokud jsou však data tvořena neziskovými organizacemi, s pomocí svobodného software a se zapojením široké veřejnosti, bývají i výsledky shromážděny jako volně dostupné datové sady s otevřenou licencí.

Datové sady s otevřenou licencí jsou s dobrým úmyslem předávány dál do databáze GBIF.org (která má i českou sekci ) a ta sjednocuje přírodovědná data a metadata z různých odborných zdrojů. Aby je pak odebíraly mnohé další veřejné projekty, jako je Encyclopedia of Life, vhodné pro analytiku, vzdělávání a výzkum v přírodních vědách. EOL přidává k taxonomii organismů další informace z Wikipedie a odkazuje na otevřené vědecké zdroje, jako například PLOS (Public Library of Science).

Na iNaturalist je skvělé, že i neodborníkovi a amatérskému pozorovateli pomůže identifikovat prozatím neznámé rostliny, nebo živočichy. Zároveň nabízí spoustu dalších podnětů k objevování a silnou komunitu s rychlou odezvou.

Od roku 2020 mám vlastní profil a všechny své nahrané fotky jsem zveřejnil s licencí Public Domain.

máte málo příkladů jak se používají OSM mapy?